U zhruba 0,5 – 2 % pejsků se mohou vyskytnout otoky sliznic na hlavě a krku, případně kopřivka a otoky postihující i další části těla. Ve zcela výjimečných případech se může vyskytnout anafylaktický šok, který se kromě otoků projevuje dýchacími potížemi, dušností, poklesem krevního tlaku a třesem. Je proto vhodnější jakýkoliv výše zmíněný příznak ihned konzultovat s veterinářem.
Kdy je opravdu zle?
Šok neboli nnafylaktická reakce se objevuje do několika minut, nejvýše dvou hodin po očkování. Proto jsou často páníčci po očkování vyzváni, aby nějakou chvíli počkali v čekárně veteriny a minimálně 2 hodiny pak byli mazlíčkovi nablízku. Jedná se sice o vzácný, ale závažný zdravotní stav vyžadující rychlé veterinární ošetření.
Po očkování je potřeba mít pejska 2 hodiny pod dohledem.
Jaké jsou oficiální termíny stanovené Státní veterinární správou?
Dle Státní Veterinární správy musí být psi, kočky a fretky (a také lišky a jezevci držení v zajetí :)) očkováni proti vzteklině, přičemž v době podání musí být zvíře alespoň dvanáct týdnů staré. Naopak nejpozdějším termínem vakcinace je 6 měsíců stáří. Očkování a přeočkování provádějí veterináři v souladu s vakcinačním schématem dané očkovací látky. Neplatí tedy že psa musíme každý rok revakcinovat. Vakcíny mají totiž rozdílnou délku působení a dodržet tedy musíme interval, který nám po vakcinaci dle aplikované látky sdělí veterinář.
Jak doložit očkování?
Očkovací průkaz vašeho pejska určitě pečlivě uschovejte. Doklad o očkování jste jako páníčci povinni uchovávat a na požádání předložit. Pokud dojde k napadení člověka psem, je povinností majitele neprodleně nechat klinicky vyšetřit psa, který poranil člověka (1. a 5. den po poranění).
Přínosy očkování a jeho důležitost byly shrnuty v mnoha článcích. V tomto se zaměříme na konkrétní nežádoucí reakci neboli negativní vedlejší účinek, se kterým se možná někteří pejskaři setkají – bouličkou v místě vpichu.
Co dělat, objevíme-li po očkování bouličku?
Po každém očkování je třeba pejska minimálně 2 dny více sledovat, zvíře nepřetěžovat a dopřát mu klidový režim. Do dvou dnů po očkování může dojít ke vzniku lokální reakce v podobě nebolestivé, hmatatelné bouličky v místě vpichu, která je velikosti až ořechu. Zvíře v takovém případě není třeba ihned brát k veterináři, ale je na místě bouličku nadále sledovat. Pokud boule v horizontu cca 4 týdnů nezmizí, je na místě ji nechat zkontrolovat veterinářem. To platí i v případě, že by se zvětšovala a nebo se stávala více bolestivou na dotek a nebo se objevily další negativní vedlejší účinky očkování, které jsou již varovné. Těmi mohou například otoky, kopřivka a svědění krku a hlavy, sliněním, dýchacími obtížemi a podobně.
Upozornění pro milovníky koček!
Pozor! Toto neplatí pro kočky. V případě vzniku bouličky po očkování kočky je okamžitá návštěva veterináře nezbytná!
Po kterém očkování bývají boule?
Nejčastěji se reakce v podobě boulí objevuje u psů, kteří byli očkováni polyvalentní vakcínou. Tyto vakcíny kombinují látky účinné proti více nemocem (vzteklině, psince, parvoviróze, hepatitidě, leptospiróze, lymské borelióze).
V každé kuchyni se najde jídlo, které by se ke psovi nemělo dostat. O jaké nejčastější potraviny se jedná?
1. ČOKOLÁDA
Pro nás je to dobrota, po které sáhneme asi nejčastěji ze všech sladkostí, pro psy je ale skutečnou hrozbou. Obsahuje látku theobromin, která je pro ně jedovatá. Po požití čokolády u psů dochází ke zvracení, průjmu, srdečním problémům a mnohdy i ke smrti. Čokoládu psovi nikdy nedáváme, stejně tak ani kakao.
Co dělat, když se pes k čokoládě přece jen dostane a sní ji? Jako rychlou pomoc můžeme využít aktivní živočišné uhlí a projímadlo. Určitě je vhodné vyhledat i pomoc veterináře.
2. AVOKÁDO
I přesto, že avokádo obsahuje spoustu vitamínů, do jídelníčku psa nepatří. Obsahuje látku zvanou persin, která je pro psy jedovatá. Pokud pes pozře větší množství tohoto ovoce, může to mít za následek poškozené plíce, srdce a další orgány. Persin se nachází ve slupce, peckách a listech avokáda.
3. HOUBY
Nedá se říct, že by jedlé houby byly skutečnou hrozbou, která může poškodit zdraví psa. Někteří psi je ale těžko tráví a dochází u nich k zažívacím problémům v podobě zvracení, plynatosti, průjmu a křečím. Proto je lepší houby do jejich jídelníčku nezahrnovat.
4. OŘECHY
Ořechy bychom psům neměli dávat. Většina psů je na ně alergická a způsobují jim problémy jako třes, dušnost, poruchu koordinace a teploty. Většina příznaků je jen dočasných a samy odezní. Mezi pro psy nejvíce nevhodné ořechy patří makadamové ořechy.
5. ROZINKY A HROZNOVÉ VÍNO
Hroznové víno psům obvykle velmi chutná a na zahradě si někdy i sami utrhnou kuličku. Nejedná se přímo o nebezpečnou potravinu. Ohrožuje ale citlivé psy, u kterých při pozření rozinky nebo hroznového vína, může dojít k selhání ledvin.
6. CIBULE A ČESNEK
V malé míře jsou pro psy prospěšné, jedná se o přírodní antibiotikum. Neměli bychom to ovšem s česnekem a cibulí přehánět. Obsahují totiž sirné látky, které ovlivňují a poškozují červené krvinky. Jelikož jsou červené krvinky nositelem kyslíku, při nadměrné konzumaci může u psa dojít k nízkému okysličení.
Otrava se nemusí projevit hned, ale až po několika dnech. Mezi projevy otravy patří – bolesti břicha, průjem, dušnost, apatie a únava psa.
7. PECKY
Jakékoli pecky a jadérka v ovoci obsahují malé množství kyanidu. Proto bychom psovi neměli dávat celá jablka. Vhodnější je, když z ovoce pecky odstraníme. Při dlouhodobé konzumaci jadérek dochází k ukládání kyanidu v těle psa. Postupem času může dojít ke zdravotním komplikacím.
8. BRAMBORY
Syrové brambory ukrývají 2 mm pod slupkou jedovaté látky, které se při vaření uvolní do vody. Vařené brambory nejsou pro psa nebezpečné, co se týká zdraví, ale přesto se nedoporučují. Mnozí psi brambory špatně tráví a dochází u nich k problémům v podobě průjmu či bolestí břicha.
9. NEZRALÉ OVOCE
Psi ovoce milují, ale dávat bychom jim měli jen to, které je dostatečně zralé. Nezralé ovoce totiž obsahuje množství kyselin, které zatěžují trávicí ústrojí psa.
10. RAJČATA
Rajčata obsahují látku tomatin, který je podobný jedovatým alkaloidům. Jak rajčata dozrávají, obsah tomatinu se snižuje. Proto bychom psům neměli dávat nezralé plody. Příznaky otravy se projevují průjmem, dýchacími problémy, letargií nebo zvracením.
11. SYROVÁ JÁTRA
Jednou za čas psovi syrová játra dát můžeme. Je třeba ale dbát na to, abychom množství jater nepřeháněli. Při nadměrné konzumaci může dojít k předávkování vitamínem A. Příznakem předávkování je nechutenství, úbytek hmotnosti a deformace kostí.
12. KOFEIN
Kofein není pro psy nijak jedovatý. Působí na ně povzbuzujícím účinkem stejně jako na nás. Problém ovšem je, že psi jsou mnohem citlivější a po konzumaci kofeinu by mohla nastat hyperaktivita nebo třes.
13. ALKOHOL
Lidské tělo si s odbouráváním alkoholu ví rady, ale psí tělo bohužel ne. Ledviny psa nedokáží tuto látku z těla odstranit. Při častější konzumaci mohou nastat zdravotní problémy.
Výjimečně se najdou psí jedinci, kteří všechno výše uvedené konzumují, snad až na čokoládu, a nemají z toho žádné zdravotní problémy. Obecně se však jedná o potraviny, které by v jídelníčku psa být neměly.
Nehazardujme zbytečně se zdravím psa. Je mnoho jiných potravin, které psi milují, a nejsou pro ně nijak nebezpečné nebo nevhodné. Podívejte se na naši nabídku pamlsků pro psy, ve které si určitě něco vyberete.
I přesto, že nás sluníčko láká na dlouhé procházky, neměli bychom to ze začátku příliš přehánět. Po dlouhém zimním lenošení je tělo pejska unavené. Může se dokonce stát, že bude mít i nějaké to kilo navíc. Abychom nezatěžovali klouby psa, je lepší zvolit častější intervaly venčení a postupně procházky prodlužovat, aby si tělo pejska zvyklo na větší zátěž.
Jak doplnit vitamíny
Stejně jako nás, trápí po zimě nedostatek vitamínů i psy. Pokud jsme pejskovi vitamíny nepodávali během zimy, je nejvyšší čas to napravit. Jedná se především o vitamíny skupiny B, ale také C, A, D a nebo E. Můžeme se poradit s veterinářem, který nám poradí, které doplňky jsou pro našeho psa nejlepší.
Klíšťata a blechy
S příchodem jara nekvetou pouze stromy a květiny. Je to také období, kdy se opět hlásí známí strašáci v podobě blech a klíšťat. Ochranu proti parazitům není radno podceňovat. Nejenže psovi znepříjemňují život, ale také jsou to přenašeči nemocí, jako je například borelióza. Bleší kousnutí dokáže také pěkně potrápit, může způsobit alergickou reakci, která vyvolává velké svědění a ztrátu srsti.
Česání je základ
Po zimě dochází u psů k výměně srsti. Na řadu by proto mělo přijít pravidelné vyčesávání. Pejskovi pomůžeme udržet krásnou srst a navíc česáním odstraníme i odumřelé kožní buňky, které mohou být příčinou alergických reakcí u lidí. Vyčesávání má benefity i pro nás – doma budeme mít méně chlupů.
V lese pouze na vodítku
Během jara přichází na svět i spoustu mláďat. Ať už jsou to malí zajíčci, selátka a nebo srnčata. Všechna mláďata potřebují klid a pocit bezpečí. Volně pobíhající psi by mohli mláďata vylekat, zranit nebo dokonce usmrtit. K úrazu by mohl přijít i pes, pokud by se dostal do křížku s bachyní, která chrání svá mláďata. Proto bychom měli mít při procházce v lese svého pejska na vodítku.
Pozor na trávu!
Někdy se nám na procházce může zdát, že se náš pes považuje za býložravce. A to především na jaře, kdy začne růst nová a čerstvá tráva, kterou psi tak rádi spásají. Trávou si totiž čistí žaludek a střeva od špatného obsahu.
Pozor bychom si měli dát především na to, aby nebyla chemicky ošetřena. To by mohlo psovi způsobit velké zdravotní potíže. Tráva býva chemicky ošetřena především v městských parcích a zahradách. Dobrým řešením může být i to, když si trávu zasadíme doma do květináče. Pejsek si ji bude moct okusovat kdykoliv bude chtít. A my budeme v klidu, protože budeme vědět, že není chemicky ošetřena.
Při pořizování štěňátka bychom se vždy měli zajímat o zdravotní stav rodičů. Mnoho nemocí je totiž dědičných a navíc můžeme zjistit predispozice, které by náš nový pejsek mohl v budoucnu mít. Ne vždy si nového člena vybíráme přímo od chovatele, ale také z útulků a různých spolků, kde už se o zdravotním stavu rodičů příliš mnoho nedozvíme.
Kromě dědičných nemocí existují také nemoci způsobené mechanickým poraněním nebo nesprávnou péčí. Pojďme se společně podívat na nejčastější zdravotní komplikace.
Úraz, zlomenina
Psi jsou od přírody zvědaví a rádi zkoumají nová prostředí. Mnohdy se stává, že při průzkumu může dojít k úrazu. Mezi nejčastější úraz patří zlomenina, otevřená rána nebo jiné poškození tlapek. Jestliže víme, že je náš pejsek od přírody tak trochu „ Columbus“, je nejlepším řešením držet ho v novém prostředí na vodítku.
Torze žaludku
Torze neboli převrácení žaludku je velkým strašákem především u středně velkých a velkých plemen. Tento stav je velmi vážný a pejska přímo ohrožuje na životě. Projevuje se rychlým dýcháním, zrychleným tepem a snahou psa se vyzvracet. Příčin vzniku může být více, od špatné stravy až po způsob krmení. Torze žaludku může nastat i v případě, že pejsek vypije najednou příliš velké množství vody, například v letních měsících. Proto by velká plemena měla mít misku s jídlem či vodou na vyvýšeném podstavci a po jídle či po vypití většího množství vody by neměla následovat žádná fyzická aktivita.
Kožní paraziti
Kožní paraziti dokáží naše pejsky pěkně potrápit. Mezi nejčastější parazity patří jednoznačně blechy a klíšťata, která mohou přenášet nejrůznější nemoci, například boreliózu. Naštěstí existují přípravky, které s blechami a klíšťaty umí zatočit. Mezi velmi oblíbené patří obojky a pipety proti klíšťatům, které jsou netoxické a velmi šetrné ke psímu zdraví.
Otrava
Otrava pejska může mít různé projevy. Vždy záleží, s jakým jedem nebo toxickou látkou pes přišel do styku. Mezi nejčastější projevy se určitě řadí zvracení, pěna u tlamy, apatie a nechutenství. K otravě může například dojít, pokud pes pozře návnadu na hlodavce, čokoládu, nemrznoucí směs do auta, ale také po uštknutí hadem. Velkým nebezpečím jsou také různé herbicidy a insekticidy.
Obezita
Obezita netrápí jen lidí, ale v posledních letech i naše pejsky. V důsledku obezity u psů dochází k dalším zdravotním komplikacím jako je například cukrovka, nadměrná zátěž na pohybový aparát a kardiovaskulární systém. Prevencí před obezitou je správně zvolené krmivo, dostatek pohybu a samozřejmě bychom pejskům neměli dávat zbytky od stolu, které jsou často velmi tučné.
Přerostlé drápy
Přerostlé drápky nejsou jen kosmetickou vadou, ale také pejskovi omezují pohyb. V horších případech, kdy je špatná péče o přerostlé drápky dlouhodobá, může docházet k borcení klenby. Pozornost bychom měli věnovat také bočním drápkům, které se během chůze pejska nebrousí.
Zánět análních žlázek
Prvním projevem, že něco není v pořádku je, když pes začne „jezdit“ zadečkem po zemi. To může být první příznak ucpaných žlázek. Mezi další projevy patří olizování a citlivost v oblasti konečníku nebo také ekzém. Zánět vzniká při přeplnění žlázek. Příčin může být více, ale dochází k tomu třeba v důsledku řídké stolice, kdy není při vyprazdňování kladen tlak na anální žlázky, a ty se nemohou samy vyprázdnit.
Dentální problémy
Nepříjemný zápach z tlamy pejska může být příznakem nedostatečné zubní hygieny. To může vést až ke vzniku různých onemocnění jako je zubní kámen nebo paradentóza. Přečtěte si jak správně pečovat o psí zuby a předejděte tak dentálním problémům.
Prevence je základ, ale někdy ani to nemusí stačit. Jestliže máme doma pejska, který má predispozice k nemocem, například povislé uši, může se přes veškerou naši snahu stát, že přece jen dojde k zánětu uší. V takovém případě je vždy lepší se poradit s veterinářem, který nám navrhne nejlepší možnou variantu, jak tomu příště předejít.
V zimě našim pejskům navlékáme oblečky, aby byli v teple. Mnohdy ale zapomínáme na další část těla, kterou je potřeba taky chránit, a to psí tlapky. Polštářky, které jsou na tlapkách, jsou velmi citlivé a snadno u nich může dojít k poškození. Pokud u pejska dojde k poškození polštářků tlapek, způsobuje mu to nepohodlí a bolest při chůzi. Zároveň pokud se jedná o otevřenou ránu, může zde být i riziko infekce.
4 hrozby, které útočí na psí tlapky, a jak s nimi zatočit
Nástrah, které mohou na naše chlupáče číhat, je nespočet. Ale mezi nejčastější, se kterými se můžeme setkat patří popraskání, otrava, omrzliny či poranění tlapek.
Popraskané polštářky
Vlivem zimy a chladu se polštářky vysušují a může tak snáze dojít k jejich popraskání. Proto bychom se měli o tlapky starat podobně, jako se staráme o naše ruce. Před procházkou bychom měli pejskovi tlapky namazat speciálním krémem, který je určen pro psy. Pokud se nám nechce příliš utrácet, můžeme použít také kokosový olej nebo jiný jedlý tuk.
Žaludeční problémy a otrava
Může se zdát, že péče o tlapky a otrava spolu nemají nic společného. Opak je ale pravdou. V zimě se chodníky solí a sypou škvárou a mnohdy se stává, že aby si pes sůl z tlapek odstranil, olíže si z nich poměrně velké množství soli. Posypové materiály mohou v žaludku psa způsobit nemalé zdravotní potíže. Jako prevenci bychom měli po každém venčení psovi tlapky umýt vlažnou vodou nebo důkladně utřít vlhčeným hadříkem.
Omrzliny
Při dlouhodobém pobytu v mrazivém počasí mohou omrzliny potkat každého, i pejsky. Během procházky bychom měli udržet psy co nejvíce v pohybu, aby se prohřáli. Díky tomu si udrží dobrý krevní oběh v celém těle, včetně tlapek, které jsou v kontaktu s mrazivou plochou.
Poranění tlapek
Škvára, štěrk ale i led jsou pro psí tlapky velkou zkouškou. Kamínky bývají ostré a mohou se zapíchnout do psích polštářků a psovi tak způsobit velké bolestivé problémy. Kousky ledu zase mohou tlapky snadno pořezat. Jako skvělá ochranná pomůcka mohou posloužit botičky nebo návleky na tlapky, které psa perfektně ochrání.
Co dělat, když dojde k poranění?
Někdy se můžeme snažit sebevíce, abychom udrželi naše chlupáče v bezpečí, ale občas se poranění zkrátka nevyhneme. V takové chvíli je třeba situaci posoudit a zvážit, jestli je potřeba zásah veterináře a nebo si vystačíme sami. U menších poranění, jako je zapíchnutý kamínek, postačí opatrné vytáhnutí a místo vydezinfikovat. V případě tržné rány je na místě určitě pomoc veterináře.
Nejlepší je péči o tlapky převzít jako denní rutinu. I když se to může zdát časově náročné, mazání tlapek před každým venčením či je umývat, přejdeme si tak možným komplikacím v podobě zranění nebo popraskaných polštářků.
Existuje několik způsobů, jak můžeme naše chlupáče před zimou ochránit. Kromě velkých mrazů na psy číhá i nebezpečí například v podobě solených chodníků nebo škváry. Proto bychom měli po každém venčení věnovat velkou péči také tlapkám.
Oblečky
Oblečky pro psy nejsou jen módním výstřelkem, někdy mají i své opodstatnění. Ne všechna plemena jsou vybavena hustým kožíškem, který je chrání před nepřízní počasí, a proto je potřeba využít nějaký ten obleček. Při výběru bychom měli vždy vybrat správnou velikost, aby psovi při pohybu nebránil a nijak ho neomezoval. Ideální je, když obleček pokrývá tělo od krku až po kořen ocasu.
Vyhýbat se mrazům
Ne vždy je to reálné, ale pokud nám čas dovolí, měli bychom si čas na venčení vybírat v době, kdy venku tolik nemrzne. Největší zima většinou bývá brzy ráno a pozdě večer, proto by v tuto dobu bylo lepší zvolit krátkou procházku. Naopak v odpoledních hodinách se na nás v zimě sem tam usměje sluníčko a byla by škoda toho nevyužít. Během procházky si zlepšíme náladu a doplníme chybějící vitamin D.
Ochranný krém
Nejen lidé by měli v zimě používat ochranné krémy. Pejskové mají na těle také nechráněná místa, jako jsou tlapky nebo bříško, které vlivem zimy trpí. Proto bychom tyto místa měli mazat speciálním krémem, který je určen pro psy. Výborným řešením je kokosový olej, který je pro psy nezávadný, a tak nevadí, když si namazaná místa pejsek olíže.
Pozor na artritidu
Starší pejskové mohou mít ve svém věku problémy s klouby. Proto bychom se v zimním období měli vyhýbat dlouhým procházkám, aby u psa nedošlo k prochladnutí. Pokud se přece jen vydáme s pejskem na delší procházku, tak bychom ho po aktivitě měli udržet v teple, aby se jeho klouby prohřály.
Pojďme si hrát
To, že je venku zima, přece neznamená konec zábavy. S pejskem se můžeme zabavit i doma a zároveň si u toho užít radostné chvíle. Jediné, co k tomu budeme potřebovat jsou pamlsky, které schováme po bytě a pak necháme pejska, aby je hledal. Pro hru můžeme použít také interaktivní hračky, jako je čmuchací podložka Dogsie salad, který zároveň podpoří mysl psa.
Další nástraha, která může psa potkat
Nebezpečí na naše psy nečíhá pouze venku. Během zimy se používají různé, pro psy, nebezpečné látky. Mezi nejčastější patří nemrznoucí směsi do auta, které obsahují fridex. Fridex má sladkou příchuť, a proto ho zvířata ráda olizují. Ale pozor, pro psy je velmi jedovatý.
Pokud máme doma pejska, který byl vždy čistotný a najednou začal čůrat doma, můžeme si být jisti, že u psa nastala nějaká změna. Na nás majitelích je, abychom na to přišli a položili si pár otázek.
Věnujeme pejskovi dostatek pozornosti? Neobjevil se v sousedství nový pes? Je v domácnosti změna – další pes, kočka, miminko?
Jestli ale víme, že doma nedošlo k žádné změně, která by pejska stresovala nebo nutila ke značení svého území, měli bychom zvážit i návštěvu veterináře, který případně vyloučí zdravotní problémy.
Pojďme se podívat na nejčastější příčiny, proč psi čůrají doma.
Strach, submisivita
Strach není jen lidská vlastnost, ale trpět jim mohou i zvířata včetně psů. Při pocitu strachu psi jednají instinktivně tak, jak jim radí příroda – upustí pár kapek moči. Toto chování můžeme vidět u vlků. Močení funguje jako omluva za nějaké provinění se vůči výše postavenému vlkovi.
Strachu nejčastěji podléhají psi, kteří jsou bojácní až submisivní. Často se s tím můžeme setkat u psů z útulku, kteří zažili špatné zacházení u předchozího majitele. Bojácní psi mohou upustit pár kapek i když mají radost, např. při vítání.
Strach pramení z neznámých věcí. Abychom psa zbavili strachu, a tím pádem i močení doma, je zapotřebí správná socializace.
Značení teritoria
Psi mají velké teritoriální cítění a velmi rádi si značkují své území. Problém však nastává v případě, kdy mají potřebu značkovat nábytek nebo gauč. Důvodem ve změně chování může být nový pes v rodině nebo blízkém okolí. Značkováním dává najevo, že králem je tady on.
Pokud vidíme, že se pes doma chystá označkovat nábytek, můžeme jeho činnost přerušit. Výborným řešením je přerušit činnost za pomocí zvuku, jako je hlasité tleskání nebo si můžeme stáhnout do mobilu třeba zvuk sirény. Důležité je, aby zvuk psa vyrušil.
Trucování, získání pozornosti
O tom, že psi umí být pěkně paličatí, se přesvědčili již mnozí majitelé. Bohužel k trucování se mnohdy připojují také loužičky. Většinou se tímto psi snaží upoutat naši pozornost, protože se nudí nebo mají pocit, že se jim páníček málo věnuje.
Loužičku bychom měli uklidit až když nás pejsek nevidí, dobrým řešením je během úklidu psa zavřít do jiné místnosti.
Zdravotní problém
U starších psů může docházet k různým onemocněním, které mohou zapříčinit, že pes nemá kontrolu nad únikem moči. Inkontinence se totiž nevyhýbá ani psům, zejména jestli se jedná o staršího pejska. Postihnout ale může psa v každém věku.
Inkontinence může být jen druhotným příznakem jiné nemoci. V tomto případě bychom měli navštívit veterináře, který určí příčinu a následnou léčbu.
Co rozhodně nedělat
Odnaučit pejska značkovat nábytek nebo dělat loužičky po bytě není nemožné. Určitě je třeba, abychom se obrnili trpělivostí a jednali klidně. V žádném případě na pejska nekřičíme a ani ho netrestáme. Tímto chováním bychom prohlubovali pocit strachu a značkování by se mohlo zhoršit.
Nejlepším způsobem je pozitivní motivace. Můžeme brát pejska ven častěji a za každé vyčůrání se venku ho klidně až přehnaně pochválíme a dáme pamlsek pro psy. Na tento trénink se skvěle hodí například pamlsek pro psy Zelenáčova pastička, který je vyroben ze 100% zvěřiny.
Jestliže je problém v psychice psa, můžeme vyhledat odbornou pomoc u psího psychologa nebo u trenéra.
Separační úzkost není dána geneticky, ale jedná se o jistou formu nemoci, která se může rozvinout kdykoli. Většinou se projevuje u psů z útulku v důsledku špatných zkušeností a obav, že zase zůstanou sami.
Separační úzkost se může rozvinout také u staršího psa, který vyrůstal v rodině a najednou došlo k nějakým změnám. Stěhování, změna pracovní doby páníčka, to vše může být spouštěčem stresu a následné úzkosti
Jak poznáme, že náš pes trpí separační úzkostí?
Projevy separační úzkosti jsou u každého psa různé. Záleží na tom, jak moc je pes bez přítomnosti páníčka ve stresu. Separační úzkost by se dala nazvat také patologickou závislostí na majiteli. Pejsek je při odchodu páníčka ve stresu z odloučení a bojí se, že se nevrátí. V takové situaci dochází k ničení věcí v domácnosti, jako jsou například dveře, ve snaze dostat se k majiteli.
Neměli bychom však zaměňovat projevy separační úzkosti s „nevychovaností“ psa.
Psi jsou velmi vnímaví a rychle se naučí rozpoznat naše denní rituály, a tak vědí, se chystáme k odchodu. Prvotních projevů si proto můžeme všimnout ještě před odchodem z domu.
Prvotní projevy separační úzkosti:
pes je nervózní
odmítá jíst
slintá
chodí v kruhu
má stažený ocas
zrychlené dýchání
Příznaky separační úzkosti
Mezi nejčastější příznaky patří močení a vyprazdňování, sebedestruktivní chování ve snaze utéct, vytí a štěkání, a také kousání věcí. Ne každý pes, který trpí separační úzkostí ale musí mít nutně všechny tyto příznaky.
Močení a vyprazdňování
Pokud se pes doma během naší nepřítomnosti vyprázdní, určitě není na místě ho trestat. Pejsek, trpící úzkostí, prožívá veliký stres, kdy dochází k částečné neschopnosti ovládat všechny svaly, včetně svěračů. Někdy se stává, že pes své výkaly pozře.
Sebedestruktivní chování a útěk
My máme domov spojen s konkrétním místem, kam se vracíme každý den. Ale pejskové vnímají svůj domov jinak. Zkrátka tam, kde je páníček, tam je domov. Proto se mnohdy při našem odchodu snaží pes utéct za námi. Z tohoto důvodu mohou začít ničit dveře a cokoliv, co jim stojí v cestě.
Vytí a štěkání
Vytí a vytrvalé štěkání jsou zoufalou snahou přivolat zpět svého majitele. Bojí se, že zůstali sami a majitel už se nevrátí. Je to také forma, jak upozornit na to, že je sám a nelíbí se mu to.
Kousání věcí
Rozkousané boty, gauč nebo koberec neznamená, že se nám pejsek chce „pomstít“ za to, že jsme ho nechali o samotě. Je to pro něj forma uklidnění a odvedení pozornosti od nepříjemné situace, že je sám. Když jsou nervózní lidé, koušou si třeba nehty nebo si hrají s vlasy.
Dá se separační úzkost léčit?
Ano i ne. Se separační úzkostí u psa se dá pracovat a můžeme zmírnit příznaky. Ale je to opravdu běh na dlouhou trať, kde je vyžadována disciplína, a to především u majitele. Protože se jedná opravdu o velmi složitý proces, neměli bychom se o to snažit sami, ale poradit se s odborníkem.
Prevence separační úzkosti
Bohužel se nedá přesně říci kouzelnou formuli, která by zaručila, že pes nikdy nebude mít separační úzkost. Ale jsou kroky, které mohou posloužit jako prevence.
Loučení a vítání
Při odchodu z domu, bychom se neměli se psem příliš loučit. Může si naše chování vyložit tak, že už se nevrátíme. Při příchodu domů platí totéž. S pejskem bychom se měli přivítat až když se uklidní.
Pes má své místo
Každý pes by měl mít své místo, kde tráví čas v naši nepřítomnosti. Pelíšek by měl sloužit jako místo odpočinku a bezpečí. Nikdy neposílejme psa na místo za trest. Mohl by si pelíšek spojit s nepříjemnými pocity. Aby se pejsek cítil pohodlně, dejte mu při odchodu do pelíšku hračku nebo oblíbený pamlsek.
Spaní v posteli
O tom, že pejsek v posteli nám přináší řadu benefitů, od tepla až pocit bezpečí, není pochyb. Ale jestliže jsme s naším pejsek v neustálém kontaktu, kdy nás doslova pronásleduje na každém kroku, může se u něj vyvinout příliš velká závislost na naší přítomnosti. Měli bychom pejska naučit trávit čas i bez nás a hlavně ho naučit odpočívat. Stačí, když dáme pejska na chvíli do jiné místnosti, kde bude mít klid. Naučí se trávit čas o samotě a odpočívat v době naší nepřítomnosti.
Máte nějaké další tipy, jak se vypořádat se separační úzkostí? Podělte se s námi v komentářích.
Dali jsme dohromady to úplně nejlepší, co jsme pro psy na trhu našli, a vytvořili jsme společně s našimi dodavateli, kteří mají stejnou vizi jako my, vlastní řadu pamlsků. Dogsie Fair, které je prostě fér. Kvalitní pamlsky vyráběné s láskou a šetrností z těch nejlepších surovin a balené v ekologických obalech. Pamlsky, které s radostí dáme našim pejskům. Buďme fér k sobě, ke zvířatům i k planetě s Dogsie Fair.
