Autor Lucie Krchňáková

V každé kuchyni se najde jídlo, které by se ke psovi nemělo dostat. O jaké nejčastější potraviny se jedná?

1. ČOKOLÁDA

Pro nás je to dobrota, po které sáhneme asi nejčastěji ze všech sladkostí, pro psy je ale skutečnou hrozbou. Obsahuje látku theobromin, která je pro ně jedovatá. Po požití čokolády u psů dochází ke zvracení, průjmu, srdečním problémům a mnohdy i ke smrti. Čokoládu psovi nikdy nedáváme, stejně tak ani kakao.

Co dělat, když se pes k čokoládě přece jen dostane a sní ji? Jako rychlou pomoc můžeme využít aktivní živočišné uhlí a projímadlo. Určitě je vhodné vyhledat i pomoc veterináře.

2. AVOKÁDO

I přesto, že avokádo obsahuje spoustu vitamínů, do jídelníčku psa nepatří. Obsahuje látku zvanou persin, která je pro psy jedovatá. Pokud pes pozře větší množství tohoto ovoce, může to mít za následek poškozené plíce, srdce a další orgány. Persin se nachází ve slupce, peckách a listech avokáda.

3. HOUBY

Nedá se říct, že by jedlé houby byly skutečnou hrozbou, která může poškodit zdraví psa. Někteří psi je ale těžko tráví a dochází u nich k zažívacím problémům v podobě zvracení, plynatosti, průjmu a křečím. Proto je lepší houby do jejich jídelníčku nezahrnovat.

4. OŘECHY

Ořechy bychom psům neměli dávat. Většina psů je na ně alergická a způsobují jim problémy jako třes, dušnost, poruchu koordinace a teploty. Většina příznaků je jen dočasných a samy odezní. Mezi pro psy nejvíce nevhodné ořechy patří makadamové ořechy.

5. ROZINKY A HROZNOVÉ VÍNO

Hroznové víno psům obvykle velmi chutná a na zahradě si někdy i sami utrhnou kuličku. Nejedná se přímo o nebezpečnou potravinu. Ohrožuje ale citlivé psy, u kterých při pozření rozinky nebo hroznového vína, může dojít k selhání ledvin.

6. CIBULE A ČESNEK

V malé míře jsou pro psy prospěšné, jedná se o přírodní antibiotikum. Neměli bychom to ovšem s česnekem a cibulí přehánět. Obsahují totiž sirné látky, které ovlivňují a poškozují červené krvinky. Jelikož jsou červené krvinky nositelem kyslíku, při nadměrné konzumaci může u psa dojít k nízkému okysličení.

Otrava se nemusí projevit hned, ale až po několika dnech. Mezi projevy otravy patří – bolesti břicha, průjem, dušnost, apatie a únava psa.

7. PECKY

Jakékoli pecky a jadérka v ovoci obsahují malé množství kyanidu. Proto bychom psovi neměli dávat celá jablka. Vhodnější je, když z ovoce pecky odstraníme. Při dlouhodobé konzumaci jadérek dochází k ukládání kyanidu v těle psa. Postupem času může dojít ke zdravotním komplikacím.

8. BRAMBORY

Syrové brambory ukrývají 2 mm pod slupkou jedovaté látky, které se při vaření uvolní do vody. Vařené brambory nejsou pro psa nebezpečné, co se týká zdraví, ale přesto se nedoporučují. Mnozí psi brambory špatně tráví a dochází u nich k problémům v podobě průjmu či bolestí břicha.

9. NEZRALÉ OVOCE

Psi ovoce milují, ale dávat bychom jim měli jen to, které je dostatečně zralé. Nezralé ovoce totiž obsahuje množství kyselin, které zatěžují trávicí ústrojí psa.

10. RAJČATA

Rajčata obsahují látku tomatin, který je podobný jedovatým alkaloidům. Jak rajčata dozrávají, obsah tomatinu se snižuje. Proto bychom psům neměli dávat nezralé plody. Příznaky otravy se projevují průjmem, dýchacími problémy, letargií nebo zvracením.

11. SYROVÁ JÁTRA

Jednou za čas psovi syrová játra dát můžeme. Je třeba ale dbát na to, abychom množství jater nepřeháněli. Při nadměrné konzumaci může dojít k předávkování vitamínem A. Příznakem předávkování je nechutenství, úbytek hmotnosti a deformace kostí.

12. KOFEIN

Kofein není pro psy nijak jedovatý. Působí na ně povzbuzujícím účinkem stejně jako na nás. Problém ovšem je, že psi jsou mnohem citlivější a po konzumaci kofeinu by mohla nastat hyperaktivita nebo třes.

13. ALKOHOL

Lidské tělo si s odbouráváním alkoholu ví rady, ale psí tělo bohužel ne. Ledviny psa nedokáží tuto látku z těla odstranit. Při častější konzumaci mohou nastat zdravotní problémy.

Výjimečně se najdou psí jedinci, kteří všechno výše uvedené konzumují, snad až na čokoládu, a nemají z toho žádné zdravotní problémy. Obecně se však jedná o potraviny, které by v jídelníčku psa být neměly.

Nehazardujme zbytečně se zdravím psa. Je mnoho jiných potravin, které psi milují, a nejsou pro ně nijak nebezpečné nebo nevhodné. Podívejte se na naši nabídku pamlsků pro psy, ve které si určitě něco vyberete. 

Zdroje: https://shallowfordvet.com/10-foods-dog-never-eat/

Autor: Lucie Krchňáková

S dlouhými procházkami pomalu

I přesto, že nás sluníčko láká na dlouhé procházky, neměli bychom to ze začátku příliš přehánět. Po dlouhém zimním lenošení je tělo pejska unavené. Může se dokonce stát, že bude mít i nějaké to kilo navíc. Abychom nezatěžovali klouby psa, je lepší zvolit častější intervaly venčení a postupně procházky prodlužovat, aby si tělo pejska zvyklo na větší zátěž.

Jak doplnit vitamíny

Stejně jako nás, trápí po zimě nedostatek vitamínů i psy. Pokud jsme pejskovi vitamíny nepodávali během zimy, je nejvyšší čas to napravit. Jedná se především o vitamíny skupiny B, ale také C, A, D a nebo E. Můžeme se poradit s veterinářem, který nám poradí, které doplňky jsou pro našeho psa nejlepší.

Klíšťata a blechy

S příchodem jara nekvetou pouze stromy a květiny. Je to také období, kdy se opět hlásí známí strašáci v podobě blech a klíšťat. Ochranu proti parazitům není radno podceňovat. Nejenže psovi znepříjemňují život, ale také jsou to přenašeči nemocí, jako je například borelióza. Bleší kousnutí dokáže také pěkně potrápit, může způsobit alergickou reakci, která vyvolává velké svědění a ztrátu srsti.

Česání je základ

Po zimě dochází u psů k výměně srsti. Na řadu by proto mělo přijít pravidelné vyčesávání. Pejskovi pomůžeme udržet krásnou srst a navíc česáním odstraníme i odumřelé kožní buňky, které mohou být příčinou alergických reakcí u lidí. Vyčesávání má benefity i pro nás – doma budeme mít méně chlupů.

V lese pouze na vodítku

Během jara přichází na svět i spoustu mláďat. Ať už jsou to malí zajíčci, selátka a nebo srnčata. Všechna mláďata potřebují klid a pocit bezpečí. Volně pobíhající psi by mohli mláďata vylekat, zranit nebo dokonce usmrtit. K úrazu by mohl přijít i pes, pokud by se dostal do křížku s bachyní, která chrání svá mláďata. Proto bychom měli mít při procházce v lese svého pejska na vodítku.

Pozor na trávu!

Někdy se nám na procházce může zdát, že se náš pes považuje za býložravce. A to především na jaře, kdy začne růst nová a čerstvá tráva, kterou psi tak rádi spásají. Trávou si totiž čistí žaludek a střeva od špatného obsahu.

Pozor bychom si měli dát především na to, aby nebyla chemicky ošetřena. To by mohlo psovi způsobit velké zdravotní potíže. Tráva býva chemicky ošetřena především v městských parcích a zahradách. Dobrým řešením může být i to, když si trávu zasadíme doma do květináče. Pejsek si ji bude moct okusovat kdykoliv bude chtít. A my budeme v klidu, protože budeme vědět, že není chemicky ošetřena.

Zdroje:
https://www-akc-org.translate.goog/expert-advice/nutrition/vitamins-dogs-need-healthy-lifestyle/?_x_tr_sl=en&_x_tr_tl=cs&_x_tr_hl=cs&_x_tr_pto=op,sc
https://iheartdogs.com/15-ways-to-prep-your-dog-for-spring/

Autor: Lucie Krchňáková

Jak pejska ochránit před zimou?

Existuje několik způsobů, jak můžeme naše chlupáče před zimou ochránit. Kromě velkých mrazů na psy číhá i nebezpečí například v podobě solených chodníků nebo škváry. Proto bychom měli po každém venčení věnovat velkou péči také tlapkám.

Oblečky

Oblečky pro psy nejsou jen módním výstřelkem, někdy mají i své opodstatnění. Ne všechna plemena jsou vybavena hustým kožíškem, který je chrání před nepřízní počasí, a proto je potřeba využít nějaký ten obleček. Při výběru bychom měli vždy vybrat správnou velikost, aby psovi při pohybu nebránil a nijak ho neomezoval. Ideální je, když obleček pokrývá tělo od krku až po kořen ocasu.

Vyhýbat se mrazům

Ne vždy je to reálné, ale pokud nám čas dovolí, měli bychom si čas na venčení vybírat v době, kdy venku tolik nemrzne. Největší zima většinou bývá brzy ráno a pozdě večer, proto by v tuto dobu bylo lepší zvolit krátkou procházku. Naopak v odpoledních hodinách se na nás v zimě sem tam usměje sluníčko a byla by škoda toho nevyužít. Během procházky si zlepšíme náladu a doplníme chybějící vitamin D.

Ochranný krém

Nejen lidé by měli v zimě používat ochranné krémy. Pejskové mají na těle také nechráněná místa, jako jsou tlapky nebo bříško, které vlivem zimy trpí. Proto bychom tyto místa měli mazat speciálním krémem, který je určen pro psy. Výborným řešením je kokosový olej, který je pro psy nezávadný, a tak nevadí, když si namazaná místa pejsek olíže.

Pozor na artritidu

Starší pejskové mohou mít ve svém věku problémy s klouby. Proto bychom se v zimním období měli vyhýbat dlouhým procházkám, aby u psa nedošlo k prochladnutí. Pokud se přece jen vydáme s pejskem na delší procházku, tak bychom ho po aktivitě měli udržet v teple, aby se jeho klouby prohřály.

Pojďme si hrát

To, že je venku zima, přece neznamená konec zábavy. S pejskem se můžeme zabavit i doma a zároveň si u toho užít radostné chvíle. Jediné, co k tomu budeme potřebovat jsou pamlsky, které schováme po bytě a pak necháme pejska, aby je hledal. Pro hru můžeme použít také interaktivní hračky, jako je čmuchací podložka Dogsie salad, který zároveň podpoří mysl psa.

Další nástraha, která může psa potkat

Nebezpečí na naše psy nečíhá pouze venku. Během zimy se používají různé, pro psy, nebezpečné látky. Mezi nejčastější patří nemrznoucí směsi do auta, které obsahují fridex. Fridex má sladkou příchuť, a proto ho zvířata ráda olizují. Ale pozor, pro psy je velmi jedovatý.

 Zdroje:
https://www.foundanimals.org/winter-dog-care-tips/
https://www.dogsnaturallymagazine.com/15-winter-care-tips-for-your-dog/

Autor: Lucie Krchňáková

Důvody, proč pes začne čůrat doma

Pokud máme doma pejska, který byl vždy čistotný a najednou začal čůrat doma, můžeme si být jisti, že u psa nastala nějaká změna. Na nás majitelích je, abychom na to přišli a položili si pár otázek.

Věnujeme pejskovi dostatek pozornosti? Neobjevil se v sousedství nový pes? Je v domácnosti změna – další pes, kočka, miminko?

Jestli ale víme, že doma nedošlo k žádné změně, která by pejska stresovala nebo nutila ke značení svého území, měli bychom zvážit i návštěvu veterináře, který případně vyloučí zdravotní problémy.

Pojďme se podívat na nejčastější příčiny, proč psi čůrají doma.

Strach, submisivita

Strach není jen lidská vlastnost, ale trpět jim mohou i zvířata včetně psů. Při pocitu strachu psi jednají instinktivně tak, jak jim radí příroda – upustí pár kapek moči. Toto chování můžeme vidět u vlků. Močení funguje jako omluva za nějaké provinění se vůči výše postavenému vlkovi.

Strachu nejčastěji podléhají psi, kteří jsou bojácní až submisivní. Často se s tím můžeme setkat u psů z útulku, kteří zažili špatné zacházení u předchozího majitele. Bojácní psi mohou upustit pár kapek i když mají radost, např. při vítání.

Strach pramení z neznámých věcí. Abychom psa zbavili strachu, a tím pádem i močení doma, je zapotřebí správná socializace.

Značení teritoria

Psi mají velké teritoriální cítění a velmi rádi si značkují své území. Problém však nastává v případě, kdy mají potřebu značkovat nábytek nebo gauč. Důvodem ve změně chování může být nový pes v rodině nebo blízkém okolí. Značkováním dává najevo, že králem je tady on.

Pokud vidíme, že se pes doma chystá označkovat nábytek, můžeme jeho činnost přerušit. Výborným řešením je přerušit činnost za pomocí zvuku, jako je hlasité tleskání nebo si můžeme stáhnout do mobilu třeba zvuk sirény. Důležité je, aby zvuk psa vyrušil.

Trucování, získání pozornosti

O tom, že psi umí být pěkně paličatí, se přesvědčili již mnozí majitelé. Bohužel k trucování se mnohdy připojují také loužičky. Většinou se tímto psi snaží upoutat naši pozornost, protože se nudí nebo mají pocit, že se jim páníček málo věnuje.

Loužičku bychom měli uklidit až když nás pejsek nevidí, dobrým řešením je během úklidu psa zavřít do jiné místnosti.

Zdravotní problém

U starších psů může docházet k různým onemocněním, které mohou zapříčinit, že pes nemá kontrolu nad únikem moči. Inkontinence se totiž nevyhýbá ani psům, zejména jestli se jedná o staršího pejska. Postihnout ale může psa v každém věku.

Inkontinence může být jen druhotným příznakem jiné nemoci. V tomto případě bychom měli navštívit veterináře, který určí příčinu a následnou léčbu.

Co rozhodně nedělat

Odnaučit pejska značkovat nábytek nebo dělat loužičky po bytě není nemožné. Určitě je třeba, abychom se obrnili trpělivostí a jednali klidně. V žádném případě na pejska nekřičíme a ani ho netrestáme. Tímto chováním bychom prohlubovali pocit strachu a značkování by se mohlo zhoršit.

Nejlepším způsobem je pozitivní motivace. Můžeme brát pejska ven častěji a za každé vyčůrání se venku ho klidně až přehnaně pochválíme a dáme pamlsek pro psy. Na tento trénink se skvěle hodí například pamlsek pro psy Zelenáčova pastička, který je vyroben ze 100% zvěřiny.

Jestliže je problém v psychice psa, můžeme vyhledat odbornou pomoc u psího psychologa nebo u trenéra.

Zdroje:
https://www.thesprucepets.com/why-is-dog-peeing-in-the-house-1118305
https://www.petmd.com/dog/slideshows/care/reasons-for-dog-peeing-in-house#slide-1

Autor: Lucie Krchňáková

Separační úzkost není dána geneticky, ale jedná se o jistou formu nemoci, která se může rozvinout kdykoli. Většinou se projevuje u psů z útulku v důsledku špatných zkušeností a obav, že zase zůstanou sami.

Separační úzkost se může rozvinout také u staršího psa, který vyrůstal v rodině a najednou došlo k nějakým změnám. Stěhování, změna pracovní doby páníčka, to vše může být spouštěčem stresu a následné úzkosti

Jak poznáme, že náš pes trpí separační úzkostí?

Projevy separační úzkosti jsou u každého psa různé. Záleží na tom, jak moc je pes bez přítomnosti páníčka ve stresu. Separační úzkost by se dala nazvat také patologickou závislostí na majiteli. Pejsek je při odchodu páníčka ve stresu z odloučení a bojí se, že se nevrátí. V takové situaci dochází k ničení věcí v domácnosti, jako jsou například dveře, ve snaze dostat se k majiteli.

Neměli bychom však zaměňovat projevy separační úzkosti s „nevychovaností“ psa.

Psi jsou velmi vnímaví a rychle se naučí rozpoznat naše denní rituály, a tak vědí, se chystáme k odchodu. Prvotních projevů si proto můžeme všimnout ještě před odchodem z domu.

Prvotní projevy separační úzkosti:

• pes je nervózní
• odmítá jíst
• slintá
• chodí v kruhu
• má stažený ocas
• zrychlené dýchání

Příznaky separační úzkosti

Mezi nejčastější příznaky patří močení a vyprazdňování, sebedestruktivní chování ve snaze utéct, vytí a štěkání, a také kousání věcí. Ne každý pes, který trpí separační úzkostí ale musí mít nutně všechny tyto příznaky.

• Močení a vyprazdňování

Pokud se pes doma během naší nepřítomnosti vyprázdní, určitě není na místě ho trestat. Pejsek, trpící úzkostí, prožívá veliký stres, kdy dochází k částečné neschopnosti ovládat všechny svaly, včetně svěračů. Někdy se stává, že pes své výkaly pozře.

• Sebedestruktivní chování a útěk

My máme domov spojen s konkrétním místem, kam se vracíme každý den. Ale pejskové vnímají svůj domov jinak. Zkrátka tam, kde je páníček, tam je domov. Proto se mnohdy při našem odchodu snaží pes utéct za námi. Z tohoto důvodu mohou začít ničit dveře a cokoliv, co jim stojí v cestě.

• Vytí a štěkání

Vytí a vytrvalé štěkání jsou zoufalou snahou přivolat zpět svého majitele. Bojí se, že zůstali sami a majitel už se nevrátí. Je to také forma, jak upozornit na to, že je sám a nelíbí se mu to.

• Kousání věcí

Rozkousané boty, gauč nebo koberec neznamená, že se nám pejsek chce „pomstít“ za to, že jsme ho nechali o samotě. Je to pro něj forma uklidnění a odvedení pozornosti od nepříjemné situace, že je sám. Když jsou nervózní lidé, koušou si třeba nehty nebo si hrají s vlasy.

Dá se separační úzkost léčit?

Ano i ne. Se separační úzkostí u psa se dá pracovat a můžeme zmírnit příznaky. Ale je to opravdu běh na dlouhou trať, kde je vyžadována disciplína, a to především u majitele. Protože se jedná opravdu o velmi složitý proces, neměli bychom se o to snažit sami, ale poradit se s odborníkem.

Prevence separační úzkosti

Bohužel se nedá přesně říci kouzelnou formuli, která by zaručila, že pes nikdy nebude mít separační úzkost. Ale jsou kroky, které mohou posloužit jako prevence.

• Loučení a vítání

Při odchodu z domu, bychom se neměli se psem příliš loučit. Může si naše chování vyložit tak, že už se nevrátíme. Při příchodu domů platí totéž. S pejskem bychom se měli přivítat až když se uklidní.

• Pes má své místo

Každý pes by měl mít své místo, kde tráví čas v naši nepřítomnosti. Pelíšek by měl sloužit jako místo odpočinku a bezpečí. Nikdy neposílejme psa na místo za trest. Mohl by si pelíšek spojit s nepříjemnými pocity. Aby se pejsek cítil pohodlně, dejte mu při odchodu do pelíšku hračku nebo oblíbený pamlsek.

• Spaní v posteli

O tom, že pejsek v posteli nám přináší řadu benefitů, od tepla až pocit bezpečí, není pochyb. Ale jestliže jsme s naším pejsek v neustálém kontaktu, kdy nás doslova pronásleduje na každém kroku, může se u něj vyvinout příliš velká závislost na naší přítomnosti. Měli bychom pejska naučit trávit čas i bez nás a hlavně ho naučit odpočívat. Stačí, když dáme pejska na chvíli do jiné místnosti, kde bude mít klid. Naučí se trávit čas o samotě a odpočívat v době naší nepřítomnosti.

Máte nějaké další tipy, jak se vypořádat se separační úzkostí? Podělte se s námi v komentářích.

Zdroje:
https://translate.google.com/translate?hl=cs&sl=en&tl=cs&u=https%3A%2F%2Fwww.aspca.org%2Fpet-care%2Fdog-care%2Fcommon-dog-behavior-issues%2Fseparation-anxiety&anno=2&prev=search
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ps%C3%AD_separa%C4%8Dn%C3%AD_%C3%BAzkost

Autor: Lucie Krchňáková

Psi jsou naši věrní společníci a v mnoha ohledech nám zpříjemňují a zkvalitňují život. Na nás je, abychom jim jejich péči oplatili. A to nejen láskou, ale i správnou péčí o jejich zdraví, včetně zubů. Ty jsou pro pejsky velmi důležité. Bohužel si je sami nevyčistí, a ani nám neumějí říct, že je trápí dentální problém.

K nejčastějším onemocněním psích zubů patří zubní kámen, zánět dásní a s ním spojená i parodontóza. Naopak kazivost zubů se u psů řadí k méně častým problémům. Ale jak poznáme, že našeho pejska trápí problém se zuby? Abychom u psa dokázali včas rozpoznat rozvíjející se dentální onemocnění, je třeba si všímat změn v jeho chování.

7  znaků, které značí zubní problémy

Existuje několik varovných signálů, které nám napoví že něco není v pořádku, a je třeba navštívit veterináře.

1. Zápach z tlamy

O tom, že pejskové někdy nemají zrovna svěží dech, víme zřejmě všichni. Zápach z tlamy může být ve velké míře způsoben tím, čím psa krmíme. Také může být ale ovlivněn bakteriemi, které se v tlamě ukládají. V případě, že pejskovi začne z tlamy zapáchat více než obvykle, nebo je jeho dech dokonce cítit po zkažených vejcích, něco není v pořádku. Může je totiž jednat o přemnožené bakterie, které můžou způsobovat řadu dalších potíží, které není dobré podceňovat.

2. Zarudlé dásně

Zarudlé nebo oteklé dásně mohou poukazovat na zánět či infekci. Pro psa je to velmi nepříjemné, může pociťovat bolest a nepříjemné pnutí v zubech a čelisti. U neléčeného zánětu dokonce hrozí, že se může rozšířit i do jiných orgánů, jako jsou například ledviny.

3. Krvácení z dásní

Při krvácení dásní bychom měli zkontrolovat psovi zuby a zjistit, zda nejsou oteklé nebo zarudlé. Pokud by byly oteklé či zarudlé, může se jednat o začínající paradentózu. Pokud zarudlé nejsou, mohl si pejsek dásně zranit například při okusování dřeva nebo hraček.

4. Tmavý povlak na zubech

Tmavý povlak na zubech značí, že se psovi na zubech usídlil zubní povlak, který způsobuje zubní kámen a zubní kaz. Tady je nejlepší prevencí kartáček a zubní pasta. Jestliže se už na zubech udělal zubní kámen, nejlepším řešením je navštívit veterináře, který zuby ošetří a kámen odstraní.

5. Slintání

U některých plemen je nadměrné slinění zcela normální. Pokud ale začne více slintat pes, který běžně příliš neslintá, je na místě navštívit veterináře. Pejska mohou trápit zubní problémy, které mu znemožňují sliny polykat. Například se může jednat o absces, zánět dásní nebo třeba uvolněný zub.

6. Tření tlamy packami

Nejčastěji si pejsek tře tlamu o packy, když v ní má cizí předmět, zbytky jídla nebo ho bolí zuby a dásně. Než se s pejskem vydáme k veterináři, měli bychom mu zkontrolovat tlamu a ujistit se, že se opravdu jedná jen o cizí předmět mezi zuby, který snadno vyndáme.

7. Pes odmítá jíst

Pokud pes odmítá stravu, je zřejmé, že ho trápí něco více než jen podrážděné dásně. Může jít o bolavé zuby, těžký zánět nebo infekci. V takovém případě je jediné řešení navštívit veterináře, aby zjistil, co pejska trápí.

Nebezpečí, která může způsobit neléčený zánět

Ačkoli se to na první pohled nemusí zdát zřejmé, neléčený zánět může způsobit velké zdravotní problémy a komplikace. Zánět se může šířit v krevním řečišti psa a napadat další orgány, nejčastěji ledviny, játra, srdce a plíce. V ojedinělých případech může neléčený zánět končit smrtí.

Prevence

U všech zdravotních problémů je nejlepší prevence. Jako správní majitelé bychom se proto měli naučit pejskovi čistit zuby alespoň jednou za dva dny, aby došlo k odstranění plaku, který se na zubech usadil. Ve výbavě každého pejska by měl být zubní kartáček pro psy a zubní pasta pasta pro psy. Výborným pomocníkem a doplňkem v péči o zuby mohou být ale i různé hračky, konopná lana či dentální tyčky pro psy. Zkrátka cokoliv, co pejsek může kousat a odstraňovat si tak povlak mezi zuby sám.

Zdroje:
https://www-angelpethospital-com.translate.goog/8-signs-your-dog-may-have-dental-pain?_x_tr_sl=en&_x_tr_tl=cs&_x_tr_hl=en-US&_x_tr_pto=nui,op,sc
https://www-bupadental-com-au.translate.goog/blog/prevention/7-signs-your-pet-might-need-dental-care?_x_tr_sl=en&_x_tr_tl=cs&_x_tr_hl=en-US&_x_tr_pto=nui,op,sc

Autor: Lucie Krchňáková

Zubní plak, kaz nebo třeba i zánět dásní není hrozba jen pro lidské zuby. Abychom těmto problémům u pejsků zabránili, je třeba se naučit, jak správně o psí zuby pečovat. Pravidelnou péčí o psí zuby zabráníme dentálním onemocněním. A protože si pes sám zuby nevyčistí, zůstává tento úkol na nás, majitelích.

Čím bychom měli psům čistit zuby?

Na trhu je mnoho produktů, od dentálních tyčinek až po různé spreje. Všechny tyto produkty jsou skvělým doplňkem v péči o ústní dutinu. Ale pokud chceme, aby bylo o zoubky dobře postaráno, jen tyto pomůcky nestačí. Na řadu přichází starý dobrý zubní kartáček a zubní pasta s příchutí, třeba hovězího masa, aby se pejsek těšil na další čištění.

Kartáčky jsou k sehnání v různých variantách, od klasického s rukojetí nebo třeba navlékacího kartáčku na prst. Stačí si jen vybrat, který nám a našemu psovi vyhovuje nejvíce.

Jestliže máme doma pejska, který už je starší a nechce si nechat sahat do tlamy, může být alternativním řešením využívání různých dentálních hraček. Například tato dentální hračka pro psy se dá naplnit různými dobratami, nebo třeba právě zubní pastou, a tvarem pejska stimuluje ke kousání. Dalším řešením může být návštěva veterináře, který provede profesionální vyčištění zubů. Během procesu musí být ale pejsek pod narkózou.

Zvykejme pejska na čištění zubů, co nejdříve

Aby se pro pejska stalo čištění zubů zcela normálním zvykem, měli bychom s tím začít ještě ve štěněcím věku. Začínat bychom měli pomalu tak, aby si pes zvykl, že mu dáváme prsty do tlamy. Jakmile si na to zvykne, můžeme vzít do ruky kartáček a postupně začít zuby čistit.

Správná technika čištění zubů

Aby vše proběhlo hladce a bez zbytečného stresu, měli bychom dát kartáček i pastu psovi nejdříve očichat. První čištění zubů by nemělo být dlouhé. Lepší je zvolit krátké intervaly, které postupně prodloužíme na potřebnou délku tak, aby byly všechny zuby vyčištěny.

1. Na kartáček si naneseme zubní pastu a odhrneme psovi pysky.
2. Jako první začneme čistit špičáky – začínáme u dásně a jemným pohybem se posuneme ke špičce zubu.
3. Poté se přesuneme na stoličky a ostatní zuby, které čistíme krouživými pohyby. Přední zuby si necháme nakonec.
4. Zuby bychom neměli zapomenout vyčistit z obou stran.
5. Jako doplněk a odměnu za to, že byl pejsek vzorný mu můžeme dát dentální himalájskou tyčku, která je výborným doplňkem v péči o dentální hygienu. Navíc pejska zabaví a ještě si pochutná.

V začátcích se může pes při zubní hygieně bránit, ale důležité je nevzdat se a být trpěliví. Určitě na psa během čištění nekřičíme ani ho nijak netrestáme. Nejlepší je zvolit láskyplný přístup a pejska hodně chválit, aby si celý proces spojil jen s příjemnými pocity.

Věděli jste, že i granule přispívají k péči o zuby? Během jejich kousání dochází k jemnému odstraňování zubního plaku, který je příčinou vzniku zubního kazu. Dokonce i nejrůznější přetahovací hračky pomáhají pejskovi odstraňovat zubní plak.

Zuby je nejlepší čistit každý den. Jen tak docílíme toho, aby byly zuby našeho pejska čisté a zdravé.

A pokud chcete pejskovi čištění zubů ještě více zpříjemnit, objednejte mu na našem eshopu balíček pro psy, nyní s tématem Zoubky jako perličky!

Zdroje:
https://www.cesarsway.com/7-tips-for-doggie-dental-care/
https://www-thesprucepets-com.translate.goog/dental-care-for-your-dog-1117857?_x_tr_sl=en&_x_tr_tl=cs&_x_tr_hl=en-US&_x_tr_pto=nui,op,sc
https://www.wikihow.pet/Care-for-Your-Dog%27s-Teeth

Autor: Lucie Krchňáková